OldComp.cz

Jen trošku osvětlím to CP/M
skládá se prakticky ze 3 částí - CCP, BDOS, BIOS

CCP a BDOS jsou standardní pro všechny systémy verze 2.2 na všech počítačích - pro Spectrum a Sharp p. Lamač ale do nich šáhnul, a některé rutiny přepsal do kódu Z80. To mu umožnilo zvedout rychlost a doplnit pár drobností. (totéž udělali i ve Slušovicích kde to pojmenovali CP/M 2.27 nebo 2.3x případně TNSDOS). Co je důležité, že standardní programy používají tzv. volání BDOS (Call 0005 s číslem služby v reg. C a parametry v ostatích registrech). Tyto moduly nejsou relokovatelné, ale generují se pomocí SYSGEN na konkrétní adresy pro každý počítač. Obecně platí, že čím výše v paměti jsou, tím víc volného místa zbyde na programy a data. Některé programy dokáží využít i paměť co zabírá CCP (což je obsluha příkazové řádky) aby měly víc paměti.

BIOS je to, co je pro každý počítač unikátní a má zase svoje pevné adresy a rutiny které volá BDOS a některé programy jej volají též napřímo (typicky systémové utility na práci s disky) - čím víc zabere BIOS, tím míň paměti opět zůstane na CCP/BDOS a pak pro program. BIOSy terminálových strojů měly typicky stovky bajtům max.1-2 kB. Právě p. Lamač ale má svoje BIOSy z hlediska CP/M neskutečně dlouhé, spousty bufferů pro urychlení práce disket + generátor znaků

CP/M umí obsloužt i Harddisky 20MB, takže 1 MB Ramdisk nebo 8MB mu nebude dělat problém, pouze je potřeba počítat s tím, že alokační bloky budou velké, a je tu i omezení na počet položek hlavního adresáře, nejsou zde podadresáře (složky), takže vyznat se pak ve větším množství souborů není jednoduché - sice lze využít až 16 uživatelů, ale ti vidí jen svoje soubory a soubory uživatele 0, a pak hledat co je pod jakým uživatelem uložené je taky zážitek.

Takže, pokud se tomu někdo chce věnovat, rozhodně nezasahovat do vlastního CP/M (CCP/BDOS) a použít buď standardní nebo vylepšené od p.Lamače, ale napsat si na míru BIOS, včetně emulace terminálů (výstup na obazovku) a obsluhy moderních diskových systémů. Pro CP/M je základní blok jeden sektor 128 bajtů. Takže pokud má diskový systém jiný formát, musí to BIOS zpracovat (zde ty buffery) pomocí různých blok/deblok algoritmů...

pamätám si 8MB. 20MB by už musel byť rozdelený na niekoľko logických diskov.

Když jsem upravoval BIOS pro Stone 64kb, použil jsem 8MB oddíly, což by měla být maximální velikost logického disku. Vycházel jsem z BIOSu Granta Searle pro 64MB CF kartu - 8 oddílů po cca 8MB, velikost sektoru 512b s příslušnými deblock funkcemi. Grant má udělaný BIOS i pro 128MB CF kartu (16 logických disků po cca. 8MB).

Při úpravách MONOTORu a BIOSu u IQčka pro chod CP/M z CF karty jsem se nezalamoval s velikostí sektoru a deblock funkcemi, ale z každého sektoru jsem použil jen prvních 128 byte. Při čtení se zbytek sektoru jen přečte a ignoruje, aby se korektně dokončila operace a při zápisu se zapíše 128 byte dat CP/M a zbytek do 512 vyplní jakýmkoliv znakem. Vím, že je to habání místem, ale nechtěl jsem ubírat další RAM pro buffer a block/deblock funkce.

Každý logický disk v CP/M zabírá nějaké místo v RAM svým Disk Parametr Headerem (16 byte) a svou alokační tabulkou (až 257 byte). Datový buffer může být pro všechny disky společný. Také buffer pro 512 byte sektor má v RAM své místo a z něj se kopírují jednotlivé čtvriny po 128 byte do DMA oblasti pomocí block/deblock operací.

P.