Tak, abych konečně učinil morální povinnosti zadost
Vlastním jménem jsem Zdeněk Šimek, bydlím v Praze.
První ťuknutí...Jako malý (1. st. ZŠ) jsem začal s elektrotechnikou. Stavebnice, plošné spoje, žárovičky, motůrky... Později v Klubu vědeckotechnické činnosti a mládeže SSM. V Pionýru jsme měli naštěstí paní vedoucí, která pracovala v továrně u výpočetní techniky, tak nás občas vzala na exkurzi a my jsme tam obdivovali velké počítače, děrné štítky a monochromatické obrazovky.
V kroužku elektrotechniků jsem se dostal na určitou vzdálenost k PMD. Ti starší a chytřejší na tom něco ťukali a cosi se tam pohybovalo, nás mladší nechali aspoň koukat na jakési desky s feritovýma jadérkama a obdivovat další obdobné vymoženosti moderní doby.
První počítač...Můj bratranec měl na konci základky C64, tak jsme spolu hráli hry a pokoušeli se rozkrýt taje Basicu. C64 byl první počítač, se kterým jsem se nablízko intenzivně setkal, ač nebyl můj.
Na logiku C64 jsem si nicméně hrozně rychle zvykl. Jeho Basic nebývá moc honorován, mně se ale strašně líbí a pokládám ho osobně dodnes za jeden z nejlepších basiců vůbec.
Můj první počítač...Vyučil jsem se elektrikářem (silnoproud, energetika). Během učení jsem dostal k vánocům černého Didaktika a mastil na něm vše možné i nemožné. Hry, dema, programy. Objednával jsem za kapesné kazety. Psal jsem v Basicu (hlavně opisoval z různých časopisů) a začal jsem koketovat se strojákem. Pokud jde o Basic, zalíbilo se mi, že má Didaktik ty vestavěné příkazy v klávesách.
Didaktik mě naprosto okouzlil. Dělal jsem obrázky, programy, hltal jsem všechno, co o Didaktiku kdo řekl nebo napsal. Modlil jsem se k FF, jehož podobu jsem ani neznal. Myslel jsem si, že je to nepřekonatelný počítač a svým způsobem to byla pravda.
Amiga...Později začal vycházet časopis BIT. Když vyšlo nové číslo, tak jsem ten den nešel do školy a jezdil autobusem křížem krážem a pročítal ho (tehdy měli studenti autobus na průkazku zdarma, tak se dalo jezdit celý den sem-tam). Díky tomu mě z učňáku vyhodili a musel jsem ho dělat znova
V BITu už mě abstraktně okouzlila Amiga a její možnosti (článek o Elviře jsem přečetl asi 1000x). Po nějaké době jsem koupil od kamaráda starší Amigu 500. Na Amize jsem bohužel toho moc aktivně neudělal (1 demo). Hrál jsem ale hrozně a všechno. Její hudba a hry mě navždy pohltily...
Pamatuji si mimochodem, že tehdy jsem se snažil skamarádit s místní komunitou okolo Amigy. Oni měli takový klub, kde si kopírovali programy a hráli hry. Vůbec mě ale nepřijali (i když jsem působil dost mírumilovně
) a spíš jsem se tam cítil jako vetřelec. Nakonec mi nakopírovali na diskety pár skvělých her (Black Crypt, Jim Power) a tak jsem jim dal pokoj. Komplex z toho mám ale dodneška, parchanti!
PC...Doba si vynutila svoje. V r. 2003 jsem si koupil první PC a hrál nějaké ty suprové hry. Např. Gothic 1. Pak jsem se ale postupně začal vracet na začátek, emulátory a sbírání všeho, co jsem jako kluk chtěl, hrál nebo dělal. Objevil jsem skvělé stránky Pavera. Zůstal jsem u emulátorů, které mi úplně vyhovují. Na emulátorech jsem začal zase programovat ve starých kolejích a zdokonalovat se v tom.
Současnost...Nějaký čas jsem zkoušel koketovat s jazyky C++ a JAVA a přijít na chuť objektové logice (neb to má takovou reklamu, že kolem objektů je doslova aura a já v tom hledal něco opravdu magického). Jako ortodoxní spectrista/commodorista jsem ovšem stále nechápal, proč něco, co jde udělat jednoduše, se dělá tak nepřehledně a složitě. Nehledě na spatlaná vývojová prostředí. Pár prográmků jsem dal cvičně dohromady, ale i tam mi přišlo, že drží silou vůle. Po vleklém trápení s těmito jazyky jsem pátral dál a přišel jsem na to, že existují jazyky, ve kterých jde udělat úplně to samé a přitom nemají tak hnusné kódy. Objektům jsem na chuť nepřišel (i když rozumím jejich pragmatičnosti) a nějak nevím, proč z toho každý dělá bůhvíco.
Dnes programuji ve FreeBasicu a v PureBasicu. Jsou to jazyky, které jsou nejblíže běžným Basicům z 8-bitů - a tedy mému srdci i mozku. S tím příjemným rozdílem, že nabízí ohromné množství instrukcí a syntaxe navíc. Pro vlastní zábavu či práci dělám nějaké drobné prográmky, v poslední době vzniklo i pár her díky spolupráci skvělých lidí (pod hlavičkou imaginární značky zxretrosoft).
Profesní život...Nějakou náhodou jsem v pokročilejším věku nástavbově vystudoval elektrotechniku na průmyslovce, pak IT. Profesně se dnes věnuji vývoji geoinformačních systémů a prezentaci dat.