Budu pokračovat tam kde jsem skončil, takže... ...po reinstalaci systému jsem zjistil, že při vypalování CD se již neobjevuje chyba. Přesto vše nebylo ve 100% pořádku, téměř na všech audio CD se ozývalo prasknutí při začátku stopy, nezávisle na použité rychlosti nebo médiích. Po experimentech s různými obchoďákovými značkami jsem stejně skončil o značek Verbatim a Sony, což platí vlastně dodneška i když si toho už moc nevypaluji. Jak už jsem psal v předchozím příspěvku, seznámil jsem se s adresářovou strukturou a začal v PC udržovat větší pořádek. Stále jsem nesmyslně hromadil každý software a každou hru. Pořád jsem totiž tápal, kam bude moje počítačová budoucnost směřovat a jakým způsobem se tedy budu rozvíjet. Místo kancelářského balíku 602 jsem začal používat Office 2000, jehož součástí byl FrontPage, se kterým jsem si docela vyhrál. Vytvořil jsem si pomocí něj menu na CD podobné těm z příloh časopisů, na kterém jsem měl sbírku prográmků které jsem v té době používal. Rozšířil jsem je mezi své kamarády, u každé aplikace byl screen a krátký popisek. V té chvíli mi to případalo cool, setkal jsem se docela s obdivem. Opět věc, kterou dnes nechápu. 15MB prográmek přeci bezproblémů stáhnete z internetu, je to doslova sekundová záležitost. Jenže v té době nikdo z naší party intenet neměl, nebo pouze v podobě vytáčeného přípojení kam se mohl podívat maximálně na půl hodiny vždy večer po sedmé. Hardware mi v té době plně dostačoval, koupil jsem si pouze nějakou noname optickou myš, která kupodivu funguje doteď. Začal jsem se více orientovat na akční hry. Mohla za to česká Mafia, pořád je to pro mě jedna z nejlepších her vůbec. Poutavý příběh, na svoji dobu skvělé vizuální zpracování a hratelnost. Do té doby jsem nic podobného neviděl. Následovalo období, kdy se toho zas tak moc nedělo. Můj počítačový vývoj tak trošku zamrzl. Protože se mi čímdál víc začal líbit Windows XP, který používal můj kamarád, přešel jsem na něj také. Na svém prvním počítači jsem dohrál hry jako Splinter Cell, Half-Life 2 nebo Far Cry. První věc, se kterou si můj hardware absolutně nedokázal poradit byl Doom 3. Spustit šel, ale běžel jen na nějnižší detaily v rozlišení 640x480 a více jak 15 FPS jsem měl jen, když jsem koukal do země. Na kámošově sestavě z Penny marketu se pořád častěji a častěji projevovali různé artefakty v grafice. V místním PC servisu mu MX440 vyměnili za Radeon 9200 a kromě toho, že odezněli problémy s grafikou, všiml jsem si, že ve hrách přibili detaily jako ryby ve vodě v případě Far Cry. Nechápal jsem, jak je to možné. I když jsem nastavil svoji grafiku na max, stále hra nevypadala tak dobře jak na Radeonu. Dal za něj asi 3000. Pak se ke měl dostal novodobý Prince of Persia a ten se mi nedařil spustit vůbec. Chybová hláška vypisovala cosi o Shader Modelu. Tak jsem se začal zajímat co to vlastně je. Informace jsem sháněl jen obtížně, v časopisech typu Level nebo Score se hardwaru věnovali spíše okrajově a na internet jsem se dostal maximálně při hodinách informatiky ve škole. Zanedlouho jsem si ale udělal představu o čem je hruba řeč a řekl jsem si, že si musím také koupit grafiku. V ruce jsem měl ceník z domažlického IT obchodu a už ani nevím jak mě napadlo zadat názvy grafik do 3000 Kč do vyhledávače. Jako jedna z prvních stránek mi vyskočil web CZC a tam jsem zjistil, že vše je zde minimálně o 500 levnější. Byl jsem rozhodnutý, že by mi Radeon 9200 také stačil, ale Radeon 9600 stál mírně nad 3000, což bych ještě dohromady jakžtakž dal a větší číslo musí být zákonitě lepší. Následující týden jsem brouzdal znovu a objevil Radeon 9600 s přívlastkem SE, kterému jsem nějak nepřikládal pozornost za asi 2700. Neváhal jsem a objednal. V krabici dorazila pasivně chlazená karta velikosti větší šíťovky =). Zezačátku jsem netušil, že SE verze je poměrně dost ořezaná, například má pouze 64bitovou sběrnici. Hry které nešli spustit spustit šli a FPS ve hrách se znatelně zlepšili. Objevil jsem na nějakém CD 3D Mark 2001, ve kterém jsem dosáhl asi 5000 bodů. Zkusil jsem ho také na kamarádově Radeonu 9200 a ten dosáhl sice o něco horšího výsledku, ale opravdu ne o moc. Svými moudry jsem naočkoval dalšího kámoše, který vlastnil Duron 1.2 GHz v kombinaci s MX440 a ten si ale objednal ne SE verzi Radeonu 9600 a výkon byl o dost lepší. Začal jsem tedy zkoumat proč a zajímat se tak pokročileji o parametry grafické karty. Do té doby mě zajímalo jen označení a velikost grafické paměti. To je vlastně taky věc, proč si druhý kamarád objednal Radeon 9600 v ne SE verzi, chtěl totiž 256MB paměti aby byl víc cool. Když jsme takto společně cestou pokus omyl trochu prozřeli na poli grafických karet došlo nám, že se zbytkem HW také díru do světa neuděláme. Socket A i socket 478 nabízeli v té době určitou možnost upgrade. Já s PGA370 a SDRAM pamětmi takové štěští neměl. Oba kámoši našetřili na další 256MB paměťové moduly a procesory. V případě socketu A to byl Sempron 2200+ a u socketu 478 to byl Celeron 2.6 GHz (místo 1.7). Oběma jsem pomohl flashnout BIOS, aby desky jejich procesor správně rozpoznali. Hlavně v případě socketu 478 jsme měli víc štěstí než rozumu, protože jsme si dopředu neověřili jestli nové CPU základovka "požere". Bral jsem to prostě tak, že když to tam fyzicky narvu tak to musí fungovat. No a zbývala otázka co se mnou. Rodiče mi na upgrade přispět odmítly a tak jsem si začal vydělávat sbíráním staršího jakžtakž použitelného HW ze kterého jsem skládal sestavy a ty pak prodával. Také jsem zprostředkovával prodej staršího HW, co zbyl kamarádům a známým po upgradu. Prostě takový nezletilý PC kšeftař. Naučil jsem se ale díky tomu opravdu spoustu věcí. Také nás již nebavilo hrát každý zvlášť a tak jsme se složili na 5 portový switch od Edimaxu a síťové karty (žádná z našich historických desek neměla integrovanou) a takto ve 3 jsme trávili prázdniny u mě v pokoji. Se sítí to taky byl masakr, nevěděl jsem, že musím nastavit nějakou IP adresu atd., tak jsem prostě čekal až naskočí ve WinXP omezené nebo žádné připojení a šlo se hrát. Call of Duty, Counter-Strike, NFS... dozblnutí X hodin denně. Rodiče to sice začalo dost štvát ale co se mnou. V té době to tady na vesnici nebylo zdaleka tak normální jako dnes.
_________________ Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A
|