OldComp.cz

Komunitní diskuzní fórum pro fanoušky historických počítačů


Právě je 28.03.2024, 18:10

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 46 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 11:38 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
V dobách, kdy jsem se začal o počítače hlouběji zajímat šel ještě vývoj poměrně rychle dopředu. Navíc hardware dostupný za rozumné peníze stále přinášel určitá omezení - například na kartě za 4000 korun jste si toho na rozumné detaily moc neužili, dnes karta za takové peníze poslouží relativně dobře, pokud zrovna nemáte UltraHD monitor. Zpět ale o téměř 10 let dozadu. Píše se rok 2005. Alespoň jednou do měsíce se pořádá v některé z okolních vesnic LAN party. Podařilo se mi naverbovat docela dost lidí, takže když se poštěstilo bylo nás i kolem dvaceti. Rodiče moji zábavu nějak moc nepodporovali a tak se stávalo, že jsem musel PC zabalit do deky, naložit ho i s CRT monitorem do kárky se kterou chodí báby do krámu a vyrazit pěšky. Tohle by dnes nikdo nepodstupoval, ale v té době většina z nás buď internet neměla, nebo byl ke hraní nepoužitelný. Navíc ať si každý říká co chce, osobně to má větší kouzlo. Na internetu si asi zahrajete lépe, máte vyrovnanější soupeře, nemusíte opustit teplo a pohodlí domova, ale takhle byla prostě vetší sranda. Když už někoho hraní nebavilo, tak se šlo zablnout ven, kopnout do míče a tak. Také jsme si řekli co kdo používá za SW a vůbec co ho na PC zajímá kromě her. Spousta z nás v té době začínala tvořit nějakou grafiku a pak takové to uťukávání web technologií, hlavně flash byl cool. Na to, jak to tady v okolí vypadalo před 3 lety beznadějně se to docela slušně rozjelo. Samozřejmě jsem záměrně vyhledával lidi, co mají stejnou úchylku, kromě jednoho mého kamaráda co jsem znal už od dětství byly všichni nové tváře. Protože se mi podařilo asi 7 tisíc našetřit z odvirování PC, instalací HW a podobných úkonů, rozhodl jsem se prodat PC. Měl jsem za něj v tu chvíli hodně slušnou nabídku, myslím, že něco kolem 5000. Za odvoz jsem si sehnal PII 266MHz se 196MB RAM v desktopu Dell, co jsem měl za odvoz. To abych měl něco, než budu mít nový počítač. Dnes by mi to asi ani nepřišlo, protože počítačových zařízení má každý doma spousty, ať už jde o telefony, tablety... tehdy jsem měl ale jen jedno jediné PC. Rozpočet byl sice hodně omezený, ale i tak jsem chtěl mít to úplně nej, co se za ty peníze dá sehnat. U procesoru padla volba na Athlon 64 3000+ do socketu 939 s jádrem Venice, což byl v té době hodně populární procesor střední třídy, všude se o něm psalo a mluvilo velice kladně. Navíc byl o dost levnější než konkurenční P4 3.0GHz a proti Celeronu Tualatin to byl procesor z jiného světa. Byl 64 bitový, což bylo všude vyzdvihováno i přes relativní nevyužitelnost v té době. Dokonce se spekulovalo, že nástupce XP bude už hlavně pro 64bit a aplikace také. Také měl možnost se sám podtaktovat tím snížit spotřebu a "ztišit se" například při přehrávání filmů. Pořád kraloval DivX, o velikosti typicky na jedno CD-R, někdy rozdělený do dvou částí na dvě, takže si s tím takový HW jen hrál, dnes by mu dalo zabrat zobrazit i Youtube. Z důvodu nedostatků financní jsem musel oželet grafickou kartu, prostě na ni nebylo a tak padla volba na desku s tehdy nepříliš rozšířeným chipsetem ATI Xpress200, konkrétně MSI RS482M4-ILD. Na grafickou kartu se pěla samá chvála, podle popisů mělo jít o Radeon X300 v intergrované verzi, což byl vlastně můj Radeon 9600SE. Dále následoval 512MB DDR400 modul a 80GB disk Seagate s rozhraním S-ATA. Přesné označení disku už si nepamatuji, ale věřil jsem tomu, že nové rozhraní je prospěšné. Ať už kvůli novému sympatičtějšímu kabelu, tak příslibu lepšího výkonu (myslel jsem si to). Dál mi zůstala moje DVD-RW mechanika a skříň jsem si vybral od Eurocase s jejich 400W zdrojem. Všechno přišlo domů, poskládal jsem to, nainstaloval Win a šel jsem testovat. Ve Windows to bylo sice znatelně lepší než můj starý Celeron, ale pořád to nebylo takové, jak jsem čekal. Myslel jsem si, že například použití S-ATA disku přinese nějaký znatelný posun v rychlosti. Také výkon integrované grafiky mě docela sklamal. U některých her se to docela dalo - zhruba na úrovni R9600SE, ale někdy to byla naprostá tragédie. Hned první týden tedy bylo jasné, že PC nezůstane v takovém stavu. Našetřil jsem si na další paměťový modul a rodiče mi na Vánoce nadělili grafiku - Radeon X700 Pro. V tu chvíli jsem byl docela spokojen. Přesvědčit rodiče aby mě podpořili a nadělili mi nějaký HW se mi podařilo hlavně díky slibu, že půjdu na školu na nějaký "počítačový obor" což jsem také dodržel a přihlásil jsem se na SPŠE do Plzně. Veděl jsem, že budu na intru a tak mě trápilo, jak to vyřeším s počítačem. Protože zakázek na stavby PC a upgrade PC přibývalo, podařilo se mi do léta našetřit docela slušné peníze plus mi opět něco přispěli doma a já měl svůj první notebook. Byl to relativně základní Acer Aspire za asi 20 tisíc. Tepalo v něm Pentium M 1.7GHz, 512MB operační paměti, grafika integrovaná intel a 60GB HDD. Obrazovka byla 16:10, což v té době zrovna přicházelo, většina business notebooků byla stále v klasickém poměru. V tu chvíli jsem byl už první měsíc ve škole. Očekávání byla velká, byl jsem opravdu dychtivý po každé informaci a doufal jsem, že se někam zásadně posunu a něco se naučím. Hlavně co se týče programování. Dnes to s odstupem let snad mohu zhodnotit relativně objektivně, takže přiznávám, chyba byla i na mojí straně, ale prostě jsem se nikdy nechytl proudu. Od druháku jsme začali s Javou a já k tomu nikdy příliš nenašel cestu. Ano, ty školní úlohy jsem vyřešil, zvládl bych něco naprosto primitivního napsat, ale nikdy jsem nezačal "myslet programátorsky". Ve čtvrťáku jsme pak probírali v jiné předmětu C. To mi bylo tak nějak bližší a srozumitelnější. Nebo programování různých PLC, to taky nebylo špatné. Když se vrátím k té Javě, nikdy jsem nic nevyřešil nějak zajímavě, elegantně, prostě jsem jen nějak spatlal to, co se po mě chtělo a hotovo. Po roce mě to už ani nebavilo a bral jsem to už jako takový standart. Předměty kolem sítí, HW a operačních systémů mě šli hodně dobře, tak jsem exceloval, ale přesto mě to nenaplňovalo, chtěl jsem se totiž naučit něco nového a zas tak jak jsem čekal jsem se prostě nenaučil. Co se týká učitelů, byla tam spousta úplně super výborných lidí, kteří svému oboru rozuměli. Pak se ale našlo i pár takových - naštěstí byli v menšině, kteří prostě nenašli jiné uplatnění protože to byli lemplové. A právě tací mi dokázali znechutit tuto instituci úplně. Vím, že si každou poznámku beru více osobně než je zdrávo, ale s tím už asi nic neudělám. Školu jsem ale bez problémů dokončil. Něco málo mě naučila, dnes to ale vidím tak, že učit jsem se měl hlavně já. Byly to 4 roky, kdy jsem mohl každé odpoledne využít smysluplně a dál se nějakým způsobem rozvíjet. Spíš mě zajímalo všechno okolo, muzika, holky... snad jen auta beru za pozitivní koníček, protože jsem mezi svými vrstevníky jeden z mála, kdo si umí alespoň základní servis udělat sám a ví, jak vypadá alternátor. Kam jít po škole dál jsem ani nějak nepřemýšlel. Myslel jsem si totiž, že budu pracovat u kamaráda ve firmě a všechno bude fajn. Jenže něco jiného je s někým vysedávat po večerech a něco jiného je spolu pracovat, řešit peníze atd. Naštěstí jsem to utnul včas a tak neskončil v nějakém finančním průseru a ani jsme se nerozešli ve zlém. Každý jsme si k tomu řekli svoje, udělali za tím čáru a dnes není problém se sejít a pokecat si. Za to jsem rád. Co se týká profesního života, skočil jsem tam, kde jsem nikdy nechtěl skončit - ve fabrice. Po roce v práci jsem si dodělal VOŠku, můj život se dost zklidnil a tak nějak jsem se usadil a "dostal rozum". Znovu jsem se vrátil aktivním způsobem k počítačům, a protože mě baví se neustále učit něco nového, začal jsem se zajímat o to, co mě minulo, tedy historické počítače. No a proto jsem zde registrovaný.

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 12:31 
Online
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 11.05.2013, 23:48
Příspěvky: 10111
Bydliště: Praha
Has thanked: 1953 times
Been thanked: 1517 times
"Zpět ale o téměř 10 let dozadu. Píše se rok 2005." mě celkem dostalo. Jako, když se řekne - v roce 2005 bylo to a to. Tak je to celkem v pohodě, ale když člověku naservíruješ, že už to je deset let zpátky, tak my, pětatřicátníci dostáváme hluboké deprese, pokouší se o nás mrtvice a vůbec všelijak se v hlavě neumíme vyrovnat s tím, že je to tak dlouho.
Nicméně svým popisem "co byla v té době plečka" na nic, jsi mě rozesmál. Athlon 3000+ rozhodně nebyl na DivX potřeba. A YouTrubku by si něm s přehledem přehrál i dnes :-) V roce 2005 jsem někde vyfásnul starý noťas Compaq PII 300 a v pohodě jsme na něm přehrávali v posteli s přítelkou DivX. Ono totiž na film v rozlišení 704x384px není potřeba mít na monitoru nastaveno 1600xXXXpx atp. Stačí prachsprostých 800x600 a divil by si se, na jakém šitu pak ten DivX přehraješ. :-) On se navíc DivX4-5 stejně moc nechytnul a tak hodně ripů bylo v méně náročném Xvid, z kterého se nedávno přešlo na H264/265.
Jinak monitory 16:10 považuji ještě za takový rozumný kompromis na práci (ne filmy). 16:9 u monitorů beru jako největší zlo - k čemu je dobré 1600:900, když se mi tam na výšku nevejde kloudně ani půlka A4ky, natož všechny panely nástrojů. Čili za výběr noťasu 16:10 chválím :-) Také jiné ani neberu.

EDIT: tak jsem projel nabídku Alza a CZC a koukám, že 16:10 je u notebooků už jaksi nedostatkové zboží. Čili si budu hýčkat ten svůj čtyři roky starý, jak jen to půjde (stejně svými parametry dalece převyšuje nabízené noťasy pod 25 tisíc i dnes).

_________________
Amiga/Amstrad/Atari/Commodore/Mac/Nintendo/PS/PC/Sega/Tandy/ZX


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 12:57 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
Já to nemyslel tak, že bych na Athlonu 3000+ nepřehrál DivX, ale naopak, že stačilo aby běžel cca na gigahercu a pořád tam byla rezerva. Ale s dnešními formáty se docela zapotí, za tím si stojím, včetně youtube na nějakém rozlišení 720p.

Jinak notebooky jsem měl všehovšudy 3. První ten Acer ten jsem prodal potom, co jsem podruhé měnil ten pásek co přenáší obraz z ntb do monitoru, dále mě štvala výdrž baterie atd., proto přišel 14" Dell Latitude opět 16:10 s dokinou a dvěma baterkami, konfigurace prakticky stejná jako u toho Acera, byl jsem ale o 200% spokojenější. Pak přišel znovu Dell Latitude, tentokrát 12" s Core Duo a nyní úplná změna o 180 stupňů - tablet Acer Iconia W3-810 s Atomem a Windows 8.1 a spokojenost 100%. Výdrž baterie 8-9 hodin, používám jej hlavně jako čtečku knih a na internet, ale poradí si i s autodiagnostikou a s přihlédnutím na výkonový hendikep zastoupí ve všem běžné PC. Vejde se do každé tašky a nemá ani půl kila. Navíc jsem ho kupoval nový před rokem za necelých 6000, včetně Office 2013. Také mi díky němu začali dávat smysl dlaždice ve Windows 8, na takovém zařízení je to super.

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 13:26 
Online
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 11.05.2013, 23:48
Příspěvky: 10111
Bydliště: Praha
Has thanked: 1953 times
Been thanked: 1517 times
No pravdou je, že tady někde už mám jen desku s 939 a procákem 4200+ X2. Slabší AMDčko momentálně nevedu. Aktuálně se mi na stole válí OptiplexSX280, kteréhož CPU PIV 2,8Ghz se +-10% rovná onomu 3000+ a s klidem ti povím, že i "HD" youtrubku na tom pod WinXP pustím :-) Nicméně se nabízí otázka - "K čemu?" 80% videí na trubce je stejně 360-480p, 15% je upscalovaných z nějakých prapodivných rozlišení a zbylých, opravdu reálných "HD" streamů nemá nijak lákavý obsah (možná je tam mnou nepovšimnuté promile, které zajímavé je, uznávám).
Jinak s 3k+ a divx jsem to špatně pochopil...

_________________
Amiga/Amstrad/Atari/Commodore/Mac/Nintendo/PS/PC/Sega/Tandy/ZX


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 13:43 
Offline
Radil
Uživatelský avatar

Registrován: 13.05.2013, 22:45
Příspěvky: 347
Bydliště: Brno
Has thanked: 77 times
Been thanked: 72 times
Hezkej příběh, jen by to chtělo odstavce ;o)

_________________
http://jack.untergrund.net [ Obrázek A500+ Obrázek A600 ObrázekA1200 ObrázekA1200T Obrázek A2000 ObrázekA4000 ObrázekA4000T ObrázekMac Mini G4 ]


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 14:48 
Online
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 11.05.2013, 23:48
Příspěvky: 10111
Bydliště: Praha
Has thanked: 1953 times
Been thanked: 1517 times
jack-3d píše:
Hezkej příběh, jen by to chtělo odstavce ;o)

Jo, to jo. Takhle nahnětené se to čte blbě.

_________________
Amiga/Amstrad/Atari/Commodore/Mac/Nintendo/PS/PC/Sega/Tandy/ZX


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 22:24 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
Mám tu takovou zajímavost na kterou jsem narazil, když jsem dnes něco hledal ve starších datech. Foto je z roku 2005, kdy jsem se pokoušel o něco jako casemodding :hammer:

Obrázek

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 14.11.2014, 23:31 
Online
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 11.05.2013, 23:48
Příspěvky: 10111
Bydliště: Praha
Has thanked: 1953 times
Been thanked: 1517 times
To je RAGE edition? :-)

_________________
Amiga/Amstrad/Atari/Commodore/Mac/Nintendo/PS/PC/Sega/Tandy/ZX


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 17.11.2014, 21:02 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
misticjoe: měl jsem v hlavě prostě bubáky :twisted:

Rozhodl jsem se sepsat poslední část mého počítačového vývoje. Začnu opět tam, kde jsem skončil minule, tedy u mého přijetí na SPŠE v Plzni. Kromě PC jsem od té doby vždy využíval nějaký notebook, který jsem až minulý rok nahradil tabletem, ale o tom až později.
V roce 2006 jsem vlastnil tehdy velice populární Athlon 64. V té době to byl velice slušný základ, ale Intel přišel s novou řadou dvoujádrových desktopových procesorů Core 2 Duo, které znamenali oproti dosavadním Pentiím 4 a D velký skok kupředu. Konkurenční AMD na to reagovalo snížením cen svých dvoujádrových procesorů a díky tomu se mi podařilo od spolužáka za 1500 zakopit Athlon X2 4200+, kterým jsem nahradil dosavadní jednojádro 3000+. Společně s ním jsem zakoupil Radeon X1950 XT. Díky licenci od školy jsem měl přešel na Windows Vista, který byl s 1GB paměti nepoužitelný. Rozšířil jsem proto paměť na 2GB. Dokud jsem neměl rychlý intenet v Plzni, bylo pro mě sledování seriálů stažených z internetu pasé, nyní jsem však díky nim a stále větším nárokům sw na prostor poprvé pocítil nutnost upgrade pevného disku. Nejprve jsem vše řešil pomocí 120GB ide disku v externím USB rámečku, který zbyl kamarádovi po koupi nového. Pak jsem si postupně do svého PC zakoupil 250GB a 320GB disky Samsung a systém měl stále na původní osmdesátce. Posledním pevným diskem který jsem zakoupil byl WD o kapacitě 640GB cca z roku 2008, který mám dodnes. Poslední změnou této sestavy byla výměna grafické karty za GeForce 9800GX2, protože Radeon začal stávkovat. Díky energetickým nárokům této karty jsem vyměnil i zdroj a pořídil si první normální case - Thermaltake Matrix, který mám také dodnes.
Samostatnou kapitolou jsou pak monitory. Minimálně do poloviny roku 2007 jsem vlastnil pouze 17" CRT monitor od mého prvního počítače. Pak jsem si za 500 koupil bazarové 21" Eizo (to dodnes používá můj bratranec), se kterým jsem si vystačil asi půl roku. Při práci na CRT monitoru jsem začal pociťovat únavu očí a 30kg vážící Eizo zabralo 3/4 stolu, koupil jsem si tedy úplně obyčejný 22" LCD monitor BenQ s TN obrazovkou a rozlišením 1680x1050, ke kterému o tři měsíce později přibyl ještě jeden ten samý. Dva monitory mě opravdu chytly, byla to paráda. V roce 2012 se jeden z monitorů odporoučel a já se díval po 27" full HD monitorech. Nakonec jsem místo toho koupil full HD 32" televizor Hitachi, který funkci monitoru splňuje parádně.
Poté co jsem skončil školu můj IT život docela stagnoval, měl jsem jiné radosti i starosti a k počítačům jsem se pořádně vrátil až asi po dvou letech. O další rok později mě přepadla myšlenka obměny celé sestavy. Nechtěl jsem dělat zbytečné kompromisy, ale žádné extra dělo také nepotřebuji. Ze staré sestavy jsem si nechal case, zdroj, 640GB disk na data a mechaniku. O srdci počítače bylo rozhodnuto - Core i7 3770k, procesor střední třídy s výkonem několikrát převyšujícím starý Athlon. Dále základní deska - obyčejný Gigabyte s Intelem B75, 8GB operační paměti DDR3 1600MHz, SSD disk od SanDisku (se značkou mám dobré zkušenosti z oblasti paměťových karet). V době kdy můj zájem o počítače polevoval, jsem prakticky i přestal sledovat herní dění a hrát na něm. Moje předchozí sestava už na nové herní pecky nestačila a mezitím jsem pořídil X-BOX 360 s vadou za 800 Kč, který se mi podařilo přivést k životu. S integrovaným řešením jsem se spokojit nechtěl, ale GeForce GTX 650 Ti mi dostačuje. Tohle je můj první počítač, se kterým jsem spokojen. Je krásně tichý, reakce bleskové... takový WOW efekt jsem u nové sestavy vždycky čekal, ale přišlo to až teď. Možná bych uvítal rozšíření operační paměti, ale jinak mi opravdu vůbec nic nechybí.
A jak jsem vlastně přišel ke konzoli? Jak už jsem řekl, po škole se můj život ubíral jiným než IT směrem. Občas jsem udělal nějaký kšeft pro známé, ale naplno jsem se tomu nevěnoval. Téměř náhodou se ke mě ale dostal X-BOX 360 s vadou, který se mi podařilo oživit. Chtěl jsem ho obratem prodat, ale vyzkoušel jsem si na něm Forzu 4. První spuštění bylo rozpačité, hlavně mě překvapilo jak pomalu se pouští. Několik sekund než naběhne, dalších několik sekund přihlašování do live, stahování aktualizací... no a pak samotná hra. Grafika mě už v té době nenadchla, ani ze hry jsem nebyl tak nadšený - čekal jsem víc. Bylo to způsobeno hlavně tím, jak tento titul všude vychvalovali. Kamarád mi ale půjčil několik dalších her a bylo rozhodnuto, že X-BOX zůstane. Asi nejvíce mě přesvědčila série Gears of War. První díl jsem hrál už kdysi na PC, ale moc jsem si to nepamatoval. Tenhle styl her ale konzoli prostě sedne. Další peckou byl Grid 2, WRC 4 a pak už to šlo dál - dnes mám doma přes 20 titulů a je to moje primární herní zařízení. Úplně nejlepší co jsem měl možnost na tomto stroji hrát je samozřejmě GTA 5, které mě po nepříliš povedené 4 nadchlo. Před týdnem jsem si koupil kvůli dvěma originálním Sony ovladačům Playstation 2 Slim. Ovladače chci přes redukci připojit ke Commodoru 64 a Amize (pokud ji někdo vrátí život). PS2 je dnes již konzolový dinasaurus, ale až díky němu jsem si uvědomil, jak skvělý vlastně X-BOX je. Perfektně padnoucí gamepad, optimalizace a zpracování her... to všechno ušlo dlouhou cestu. Dnes trochu pošilhávám po X-BOX One, zajímalo by mě, jestli by to byl taky takový skok z 360ky. Na PS2 jsem zatím hrál jedinou hru a to Medal of Honor Frontline. Zezačátku mě dost negativně zaskočilo audiovizuální zpracování, ale hratelnost to zachránila. Pár her si na něm určitě taky vyzkouším. Třeba Call of Duty 3, abych si doplnil chybějící titul ze série a pak nějaké ty exclusive PS2 věci.
Koupě mé poslední PC sestavy zvýšila moje nároky i na notebook. U stačičkého Dellu mě začal víc vadit pomalý notebookový disk a celkově jsem zatoužil po něčem novém. Hledal jsem hledal, dokonce uvažoval i o Macbooku, ale pak jsem si tak na blind koupil Acer Iconia W3-810 ve slevě. Tablet jsem sice nikdy nechtěl, tedy alespoň ne s Androidem, ale koupě rozhodně nelituji. I přes nepříliš pozitivní recenze na tohle zařízení bych mu vytknul jediné a to displej, ten opravdu za moc nestojí. Jinak je to plně pasivní, překvapivě relativně rychlé zařízení (i Intel Atom je dnes rychlejší než Athlon X2 4200+). Dokud jsem si ho nekoupil, nikdy jsem nečet knihy v elektronické podobě, nyní téměř pravidelně jednu týdně zvládnu. Prohlížení intenetu je v dlaždicové verzi IE11 bezproblémové a rychlé, to samé platí o e-mailech. Ani s přehráváním multimédií nemám problém, nepouštím si na něm samozřejmě 20GB videa, ale na 720p stačí s rezervou, to samé Youtube atd. Krásné také je, jak je plně pasivní a díky absenci klasického pevného disku je vlastně úplně tichý. Pozitivní je také 8-9 hodinová výdrž baterie. Jak už jsem jednou napsal, díky tomuto zařízení mi začal dávat Windows 8.1 smysl.

Příště ještě napíšu něco krátkého o mobilních telefonech a dalších zařízeních, které používám.

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 27.01.2015, 21:01 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
Dnes bych chtěl napsat pár slov o tom, jak můj život ovlivňovali mobilní telefony a další přenosná zařízení. Můj uplně první telefon, co jsem měl v ruce byl Siemens S10, který vlastnil můj strýc. Zajímavé na něm bylo, že měl barevný displej, což nebyl standart ještě o několik let později. Další, co na něm bylo divné byla absence data a času, takže o budíku, který dnes na telefonu používáme skoro všichni si mohli tehdejší uživatelé nechat pouze zdát. Moc dalšího vám o něm neřeknu, držel jsem ho pouze parkrát v životě. Byl jsem tehdy ještě malej a telefon byl drahá záležitost a tak jsem si ho mohl vzít do ruky maximálně na pár minut na obědě u babičky. Dalším, kdo měl v mém okolí telefon byla teta. Ta začínala s Nokií 5110. Co se týče předvedení jeho funkce byla mnohem vstřícnější. Taky se věnovala oblíbenému sportu té doby - kryt od vietnamců a logo na displej z časopisu na její Nokii tvořili nerozlučnou dvojku.
Doma jsme v té době měli pouze pevnou linku s bílým tlačítkovým telefonem "Aneta". To se změnilo až jednoho dne, kdy se otec rozplýval nad nabídkou telefonů v letáku. Trochu si pamatuji, jak se mnou nahlas řešil svoje dilema. Jakožto potencionální mobilní nováček se samozřejmě vyptal svých kámo, co je nejlepší. Od některých se dostal odpovědi, že 5110, protože je bytelná a vydrží na baterku a je hodně rozšířená. Další mu radili, že to rozhodně ne, protože je zastaralá a nepodporuje GSM 1800, takže se s ním zachvíli nikam nedovoláš. Na tohle si často vzpomínám, protože tuhle obstarožní Nokii pořád ještě někdo sem tam vlastní a nezdá se mi, že by z ní ani o 15 nebo kolik let později nešlo volat. V té době sice byla nabídka mnohem menší a méně chaotická než teď, přesto vznikalo spoustu dogmat a každý si hájil to svoje. O nějaký týden později se v nabídce objevila tehdejší novinka - Sony CMD J6 a otec se pro něj vydal. To byla jedna z mála jeho koupí, se kterou jsem souhlasil. Ten telefon se mi po vzhledové stránce líbí dodnes. Našel bych mu ale spoustu chyb, kterými Nokií konkurence v podobě 3110 (byla v té době ale dražší) netrpěla. Kromě zpracování to bylo především ovládání pomocí kolečka, které se dalo stisknout. Otec na to byl ale zvyklý z videokamery Sony a Sony byla v té době jeho oblíbenou značkou, tak mu tohle všechno odpustil. Netrvalo dlouho a i moje matka si pořídila telefon. Tentokrát z druhé ruky, syn její kolegyně z práce prodával Sony CMD CD5. Chtěla ho kvůli otcově zkušenosti s jeho "Soňákem". CD5 sice proti J6 vypadala jak z pravěku, ona ho přesto zpokojeně spoustu let používala. Vlastně pokud vím dnes vlastní od roku 2002 svůj třetí telefon =).
No a konečně ke mě. Samozřejmě jsem chtěl také nějaký svůj telefon. Dnes si tak trochu říkám na co, protože jsem vlastně ani neměl potřebu s kýmkoli na dálku komunikovat ale tlak davu ovládl i mě. Ve třídě totiž začali převládat ti, co mobil měli. Bylo to tak půl napůl. Někomu se podařilo ukecat rodiče na 3310 nebo jinou pecku a na ostatní zbyly poděděné cihloidní Alcately a Ericssony. Nejdřív jsem si také říkal, že by mě něco takového stačilo a přemluvil jsem otce aby zavolal na jakýsi inzerát nabízející plně funkčního Alcatela za 500. O jaký model přesně šlo nevím. Prodejce byl naštěstí pako a tak k obchodu nedošlo. Dnes jsem za to rád a byl jsem zanedlouho i tehdy. Rozhodl jsem se totiž pro telefon nový. Jeden můj kamarád, kterého jsem již zmiňoval v souvislosti z jeho PC z Penny marketu vlastnil Siemens C35, který se mi docela zamlouval. Šetřil jsem si na něj z kapesného a peněz, které jsem dostal na narozeniny nebo za nějakou "práci navíc". Než jsem dosáhl cílové částky objevila se akce na Panasonic GD35 a já do něj bez velkého rozmýšlení šel. Značka ve mě vzbuzovala pocit jistoty a design se mi v tu chvíli líbil. Oproti otcově Sony to nebylo nic extra a vlastně ani ve srovnání se Siemensem C35. Neměl například žádnou vnitřní paměť na kontakty ani SMS zprávy, byl hodně plastový, byla v něm jediná hra - něco jako piškvorky, která taky za moc nestála. Také trpěl absencí hustověcí jako byla loga a vyzvánění. Celkově spíše zklamání, ale měl jsem svůj první telefon a musel jsem s ním dlouhá léta žít.

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 28.01.2015, 11:21 
Online
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 11.05.2013, 23:48
Příspěvky: 10111
Bydliště: Praha
Has thanked: 1953 times
Been thanked: 1517 times
Taky pěkné. U mě to bylo jednoduché. září 1998 - Nokia 5110 / 2002 - Nokia 3410 / 2004 - 6610...pak už nevím tu posloupnost přesně, ale Nokia X2 (klasická), Nokia E7... Mezi 6610 a X2 jsem měl asi nějaké další Nokie, ale zřejmě nestály za moc a fungovaly pro provoz druhé SIM, protože 6610 jsem používal ooopravdu dlouho :-) 6610 a X2 mám ostatně dodnes a fungují. 6610 jako domácí telefon ("pevná linka") nebo, když se jede v létě na výlet/k vodě. Nabíjení jednou za dva týdny dneska už skoro nikdo nezná :-D Každopádně stejnou závislost, jakou jsem měl na 6610, mám dodnes na E7. Nesnáším dotykáče bez HW klávesnice. Vlastně E7 a Motorola Droid 4 jsou jediné dva moderní smartphony, které jsem schopen ovládat bez mrsknutí jimi o zeď :-)

_________________
Amiga/Amstrad/Atari/Commodore/Mac/Nintendo/PS/PC/Sega/Tandy/ZX


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 28.01.2015, 12:00 
Offline
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 05.04.2013, 15:29
Příspěvky: 2394
Bydliště: Starý Vestec
Has thanked: 426 times
Been thanked: 446 times
1999 BOSCH 608, 2000 - Nokia 3210, 2001 - Nokia 3330, 2002 - Nokia 6210, 2003 - SE T68i, 2004 SE K700i, 2005 SE P910i, 2006 SE P990i, 2008 EU3C Tynman Dual sim, 2008 zima - SE Xperia X1, 2011 iPhone 4, 2013 iPhone 5

Za přesnost dat neručím, ale je fakt, že jsem je střídal jak fusekle :D A to jsem později měl ještě vždycky nějaký sekundární telefén...

A který stály zato?
ten BOSCH byl první, takže na něj vzpomínám, 3210 byla super malá, 3330 byl velký omyl, 6210 jsem měl až pozdě, K700i byla pecka a potom i P990i, zato ten ťaman byl tragickej (ale uměl 2 sim), Xperia byl dobrý telefon, ale zastaral. A pak už Apply... Vždycky jsem si myslel, že si na tel. bez klávesnice nezvyknu. Překvapivě to tak není, zvyk jsem si. Tady si dovolím malou odbočku. V době kdy jsem měl ťamana a Xperii, tak jsem měl zároveň iPod touch. Možná ten mně přesvědčil, že iPhone pro mně bude dobrá volba.

_________________
Amiga Sinclair Didaktik Sam_Coupé Enterprise SAM440ep μA1 MacBook_Air Mac_Mini_MOS CPC Atari MSX Acorn C64 RetroPC

http://party.oldcomp.cz/


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 29.01.2015, 22:07 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
A jak to všechno pokračovalo? Během základní školy jsem jedním očkem vývoj mobilních telefonů, hlavně podle toho, co vlastnili spolužáci. Kolem roku 2004 se začali objevovat za cenovku kolem 5000 telefony, vedle kterých všechny zmíněné v přechozím příspěvku působili zastarale. Sony Ericsson sesadil Nokii z pozice cool telefonu a děti z dobře situovaných rodin vlastnili T610, ti ostatní pak různé Siemense a Nokie 3510i. Já se musel stále spokojit se svým Panasonicem. Zezačátku jsem ho nosil v koženém pouzdře za opasek, ale nebylo určené přímo na tento model a i tak přes ně bylo vidět prd a ovládání nebylo tak pohodlné jako když byl telefon jen tak navolno. Téměř tři roky v dětských rukou s ním ale udělali své. Pořád fungoval v rámci normálních parametrů ale objevilo se několik jizev na kráse. Pak ale začali problémy se čtením SIM karty a já naše ukecal, ať mi k Vánocům pořídí něco nového. Byly jsme v Plzni v Datartu a já si mohl vybrat z nabídky těch nejlevnějších výběhových zařízení. No, byla to bída, musel jsem se spokojit se Siemensem A55. Mimochodem do Plzně jsem se dostal tak maximálně 1-2x za rok a to právě do nějakého nákupního centra. Byl jsem vždycky v tranzu ze všech těch úžasných věcí. Zahrál jsem si na nějaké konzoli, slintal u "hifi", prohlížel si televize atd.
Oproti Panasonicu byl přechod na A55 i tak pokrok. Telefon byl kompaktnějších rozměrů i hmotnosti. Podporoval loga na displej a melodie, které mi tak scházeli u Panasonicu =) Myslím, že se dali mezi podobnými telefony posílat pomocí SMS zprávy, to u Nokie nešlo. Vzpomínám si, že klávesnice nebyla vůbec špatná a celkově jako telefon na volání a posílání SMS posloužil. Trochu mě mrzelo, že nemám cool telefon, ale raději jsem si přál PC komponenty. Přece jen toho telefony zas tak moc užitečného neuměli abych je upřednostil před mým milovaným PC. Se Siemensem jsem strávil asi rok a pak jsem od kamaráda dostal Nokii 3510i. Pro něj už to byl starý šrot v šuplíku, ale pro mě to byl poklad. Zadarmo! Hlavním skokem vpřed byl barevný displej a podpora Javy. Ex vlastník do něj nahrál nějaké hry, ale kabel už někam zašantročil, takže já jsem obsah nějak neměnil. V tu dobu byly v kurzu telefony jako SE K750i, žádný jiný model mi z toho období v paměti nezůstal.
Uplynul další rok a já jsem šel na střední školu. Navzdory mému předpokladu neměli studenti elektroprůmyslovky většinou žádné extra telefony. Samozřejmě se výjimky našly, nejvíce mě zaujal jakýsi komunikátor od HP s Windows Mobile. Byl tak na půl cesty mezi telefonem a malým ořezaným počítačem. Od té chvíle mě už klasické telefony nezajímaly vůbec. K paušálu jsem v prváku dostal Nokii 6070 a nějak jsem to neřešil. Zkusil jsem si, že přehrává MP3, ale k čemu to bylo, když měla pouze 16MB interní paměti. Tu jsem raději využil na instalaci PDF readeru, abych si mohl občas vypomoci při písemkách. VGA foťák produkoval jen barevné fleky a celkově nebylo o co stát. Jen klávesnice byla perfektní. Také to byl první telefon, ve kterém jsem vyzkoušel mobilní internet. Byla zrovna nějaká akce na 3 měsíce zdarma a já si nainstaloval flashovou Operu Mini a klienta pro tehdy populární ICQ. Prohlížet net s tím moc nešlo, ten telefon byl opravdu pomalý. Přežil jsem s ním ale celou střední školu. Mezitím si spousta mých kamarádů pořídila různé telefony od HTC, konkrétně HTC TyTN II (Kaiser), Touch Diamond a Touch Pro2. S každým jsem si měl možnost trochu pohrát, pomáhal jsem do nich instalovat navigační software a další aplikace. V tu chvíli jsem dospěl k názoru, že ta pravá cesta je kombinace dotykového displeje a plnohodnotné hardwarové klávesnice. Jenže stále mi chyběla jedna zásadní věc a to peníze.
Ukončil jsem školu a nastoupil do zaměstnání. Nešťastnou náhodou jsem někde po pádu ztratil zadní kryt od mojí Nokie 6070 a tak jsem byl nucen si pořídit nový telefon. Kvůli absolutní absenci prostředků a odklonu od IT jako koníčka v té době jsem si koupil nějakou tatranku od Nokie za 1000 Kč a neřešil to. Jenže pokrok nezastavíš. Úplně každý kolem mě měl nějakého smartfouna. Překvapivě velké množství byly iPhony. Kolem mobilních Windows bylo v té době tak trochu ticho po pěšině. Netrvalo dlouho a já si pořídil se slevou od operátora tehdy horkou novinku Huawei Ascend G300. Bylo to tak trochu neplánované, navštívil jsem prodejnou už ani nevím kvůli čemu a prodavač byl zděšený z toho, jak je možné, že ještě nemám chytrý telefon. Zezačátku jsem byl skeptický, ale v porovnání s konkurenty ze stejné cenové kategorie vypadal ten Huawei opravdu docela pěkně. Nejen design, ale displej atd. Řekl jsem si, že ho vyzkouším. I přes absenci klávesnice, i přes neznalost Androidu... no prostě to zkusím a uvidíme. Hned jsem si aktivoval mobilní internet a dokoupil 32gb paměťovku. První dva dny pecka, naučil jsem se pořádně "ovládat dotykáč" a instaloval jsem každou kravinu podobně jak když mi naši pořídili první počítač. Jenže tahle idylka brzy skončila... No a o tom zas příště.

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 29.01.2015, 22:54 
Offline
Radil

Registrován: 11.12.2013, 17:35
Příspěvky: 322
Has thanked: 31 times
Been thanked: 24 times
volf-m píše:
Mám tu takovou zajímavost na kterou jsem narazil, když jsem dnes něco hledal ve starších datech. Foto je z roku 2005, kdy jsem se pokoušel o něco jako casemodding


Když koukám na ten výtvor, tak se jenom obávám, kdo skončil ubitý sekerou v té studni pod ním. :D

_________________
Cesta k osvícení: Commodore 64 / Atari 800XE / Atari XEGS / Amiga 500 / Amiga 1200 / PMD 85


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Volf-M moje digitální historie
PříspěvekNapsal: 30.01.2015, 21:44 
Offline
Kecálek
Uživatelský avatar

Registrován: 02.11.2014, 21:01
Příspěvky: 78
Bydliště: Domažlice
Has thanked: 7 times
Been thanked: 11 times
Tady mám pár "historických" fotek :dcool: Jen tak pro zajímavost vzpomněl jsem si, jak jsem šel do školy (na základku, r2003) se 128mb flashdiskem na krku a machršňůrou nVidia. Spolužáci a i někteří učitelé se vyptávali co to je =)

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Ten master of klan s cedulí jsem já... téměř 10 let zpátky

_________________
Amiga CD32; Apple Mac Mini G4 - 1.2 GHz PowerPC, 1GB RAM, 40GB HDD ; Atari 800XL + XC12 ;Commodore 64 + Disk Drive 1541; Compaq Armada 7770DTM - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, 4GB CF; Compaq Deskpro - Pentium MMX200MHz, 64MB RAM, CD-ROM 48x, 4GB CF, LAN + USB; Compaq Portable 486c/66 - 486DX2 66MHz, 32MB RAM, 500MB HDD, LAN; Nintendo Wii Softmod; Playstation 2 Slim Softmod; PMD 85-2A


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 46 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Group
Český překlad – phpBB.cz