OldComp.cz

Tak teď je míč na mé straně hřiště .

Přímo poháněné jsou přítlačné silikonové kladičky skrz osu, na které je rohatka. Ty přes malé silikonové bužírky papírem pohybují spolu s velkým válcem. Ten se sám jinak nijak do pohybu aktivně nezapojuje, hlavní účel je vymezit papír vůči jehlám a proto bych ho do výpočtu nezahrnoval. Válec sám má průměr 23,5 mm.

Osa s bužírkou na které je rohatka má průměr 4,4 mm, bez bužírky 4 mm. Myslím že tohle je docela zásadní chyba dizajnu protože i mikrozměna průměru této tyčky způsobí, že řádky se rozjedou s předpokládanou velikostí posunu. Kdo tohle vymyslel by zasloužil metál protože taková blbost se často nevidí...

Rohatka má 36 zubů a průměr 18 mm. Tedy jeden zub je posun o 10°.

Takže pokud je vzorec správný tak d=PI/36*4,4 což by mělo být 0,384 mm. Jedna otočka tj. 36 kroků by měla udělat posun o 13,82 mm.

Když by se průměr kupříkladu zvětšil na 5 mm, bude posun v jednom kroku o 0,436 mm a 1 otočka rohatky posune papír o 15,7 mm. To jen aby bylo vidět jak moc se i malá změna průměru projeví...

Tak to vychází 66DPI ve vertikálním směru.


Já jsem měl černou GC01 a ta rohatka měla kolem 12 zubů! Na tom trvám. Svůj věk a kvalitu paměti s tím spojenou záměrně neuvádím...

Po pár minutách už na těch 12 zubech netrvám tak moc...

Dokud to nebylo vlevo dole, tak je ještě dobře . Já si to ještě raději přepočítal, jedná se při jednom kroku o 1/36 obvodu té kružnice. Ten si spočítáme snadno o=2*pi*r tedy 13,82 mm. No a kroků je 36 tak se to vydělí. Opět nám vychází 0,384 mm na jeden krok relátka. Výsledné dpi tak je 66,14 (palec má 25,4mm)

Ovšem tady nám do toho ještě hází vidle faktor ošoupané bužírky, protože každá desetinka mm rozdílu v tom udělá čurbes...

Vďaka obom.

Teraz pozerám, že v návode ku GC01 je uvedené, že výška písmena je 2,5 mm v rastre 5x7 bodov. To by zodpovedalo približne 71 DPI.

Ja to v podstate potrebujem iba orientačne, aby som vedel, koľko bodov sa približne vojde na A4 na šírku a výšku.
V emulátore to kreslím do Canvasu, kde sa nijako s nejakým skutočným DPI "nehrám". Tá emulácia je skrátka urobená veľmi voľne, aby tam tú kresbu bolo vidieť a aspoň približne to pripomínalo tlač na pôvodnom zariadení.

_________________
https://pmd85.borik.net - PMD 85 Emulátor, PMD 85, PMD 32-SD
https://pp01.borik.net - PP 01 Emulátor, PP 01, SD-ROM Modul

Já teď opět využívám toho, že mám tiskárnu před sebou na kusy a přijde mi, že by ten film měl být o něco širší, protože jehly se fyzicky dostanou maximálně na celou šířku soustružené plochy toho válce, cca 192 mm. Ale film jim dojde dříve, cca už 4-5 mm od okraje. Asi při tisku s nějakou bulharskou časovou konstantou by to šlo, ale jen mimořádně obtížně pro oboustranný tisk aby byl dobře synchronizovaný... K plné kontrole v celém pásu tisku schází cca 1 cm šířky čárek . Myslím že tohle stojí hodně pravděpodobně za tou slabou úrovní tisku oboustranně, tiskárna se nemá od určitého bodu vlevo či vpravo jak chytit.

To mě trochu zaráží. Že by chybělo trochu filmu na té straně s prázdným polem, to by nevadilo. Ovšem jestli chybí kousek filmu na té straně s plným polem, to je zajímavé. Nevybavuji si, že by mi během hlídání trvání toho plného pole vypadával signál. Ovšem jestli to není stejně jako s těmi 12 zuby...

Tak je taky potřeba říci, že když trvá plné či prázdné pole dostatečně dlouho, jsem na dorazu a měl bych se podle toho zachovat (tedy ten ovladač tiskárny by se podle toho měl zachovat). Ovladače se s tím zjevně umí vyrovnat a tak není důvod se znepokojovat. Asi to tak je. Přestože je to divné.

Mohl by si změřit pracovní rozkmit vozíku (tedy "délku" té nekonečné šroubovice na hřídeli)?

A nebude to tak že podľa tých plných polí na konci vie ovládač že už je na konci alebo lepšie povedané tesne pred ním? Podľa impulzov bodkuje, a keď impulzy prestanú, vie že je na konci. A podľa plná/prázdna plocha vie aj na ktorom.

_________________
Oznamy o novom príspevku mi na mail chodia iba sporadicky, takže keď sa nehlásim v diskusii, tak je to tým. V 80% nepríde mail vôbec.

Jo, přesně tak to je. Jenže já jsem pochopil, že CzechHumanovi vozík zajede až za ta plná pole.

Fyzicky film nechybí ale vozík cca 5 mm jede v černé nebo bílé. Ten okraj už nedává možnost určit přesnou polohu vozíku v posledním půlcentimetru. Takže spolehlivě určená a tisknutelná oblast je o cca ten 1 cm užší než by jehly fyzicky dosáhly což mi přijde trochu škoda.

On vozík na úplném konci zpomalí, protože poslední část té vodící smyčky je víc kolmá než zbytek uprostřed. Ale myslím si že by jen došlo ke zpomalení tisku bodů jak by se jehla hýbala pomaleji a signály 0 a 1 by se poněkud prodloužily ale ujetá vzdálenost by byla stejná. Avšak časově by to trvalo stejně, protože ten vozík tam pokaždé projede tak jako tak. Ovšem tisknulo by se kontrolovaně téměř až na fyzický okraj válce. Ale opět je to taková moje idea, možná v reálu ten konec nepoužili právě z důvodu dynamické změny v rychlosti posunu hlav, ten program by s tím musel počítat a muselo by se to reálně vyzkoušet.

Navedla mě na to trochu ta rychlost vytisknutí náhrad toho filmu - šup šup a za 5 minut hotovo .

Aha, ale to je naprosto v pořádku. Čidlo "bohužel" musí vjet do plného pole na výrazně delší dobu než trvá jeden impuls v podobě tenké čárky. Jinak by nešlo tím jedním čidlem synchronizovat tisk, detekovat konec stránky a typ okraje (levý nebo pravý). Bez ohledu na zřejmě špatnou konstrukční kvalitu (viz článek ZX Cygnuse výše) je tato metoda zjišťování polohy vozíku velice chytrá. A z ní vyplývají i Tebou zmiňovaná omezení. Ale je to daň za to, že na vše stačí jeden fototranzistor a jedna datová linka rozhraní. Něco za něco.

Já si po promyšlení toho hnacího ústrojí spíš myslím že se chtěli vyhnout tisku v oblasti, kde hlava brzdí nebo zrychluje a hlavně - musí se stihnout posunout papír na další řádek. Přece jen 1 cm beze změny signálu což odpovídá časovému úseku 45 nitek, 10% délky filmu při pohybu tam a zpět kdy se to stíhá pro každou nitku je s přesahem mnohem víc času než je třeba. Ale je tu relátko s dlouhou pákou a to musí stihnout celý krok, není to žádný krokový motor.

Elektronika tu myslím nebude hlavní důvod, tisknout obousměrně až na konec by patrně nedalo dost času na 1 posun. Sice by se to dalo vyřešit tiskem jen jedním směrem, delší osou nebo jiným způsobem posunu papíru ale oba by stály víc peněz nebo čas...

Co by mohlo být zajímavé by bylo hledání, kam až jde zajít aby se to ještě stihlo posunout, kolik mm pohybu hlavy je potřeba. Čím rychlejší, tím širší okraj by byl k dispozici...

Jako předmět vzdělávání se a učení na hotových funkčních věcech je to dobrý směr uvažování. Jako snahu GC01 předělat, vylepšit či jí dát nové funkce považuji tyto úvahy za tříštění zavedených standardů a vnášení zmatků do historických zařízení. Pak by totiž musel někdo napsat k upravené tiskárně ovladač. No víš ke které? K té, co má mechaniku z GC01, ale má desku od C.H. ale s upraveným časováním od X.Y. a rozšířeným filmem od L.A. verze 250i... A co jedna verze tiskárny, to samostatný ovladač. To přeci nejde. Ani se nedivím skepsi Nostalcompa. Fakt je třeba si uvědomit, že GC01 vznikla s nějakou hardwarovou výbavou a nemůže překročit svůj stín, pak už to nebude GC01.

Opakuji se, já vím. Ale tu osvětu je třeba šířit neustále.
(Taky se říká, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou )

Ano chce se držet pokut možno původního řešení, ať to nedopadne jak u SAPI-1 aneb z jedné dobové zdrojové diskety jde vygenerovat 8 CP/M systému pro 8 různých sestav a to ještě autoři některé varianty zavrhli. Ono zase na druhou stranu je SAPI-1 jedna velká stavebnice takže ten „bordel“ má již rodném listu.

A jak píše Libor L.A. tak ‚čím více variací tím horší, hlavně u něčeho co se vydobylo v pár kusech. Jiná situace by byla, pokut by se opravoval nějaký zásadní problém, který by znemožňoval funkci daného zařízení, ale tam by se to také chtělo maximálně držet toho, jak to bylo původně zamýšleno.

Jinak to že tisk začíná a končí cca 1 cm od kraje tak v tom nevidím problém. To že je rozlišení takové jaké je muže bít klidné dáno i tím že ten film byl původně určen do něčeho úplně jiného, aneb to šikmé sestřižení bude určitě kvůli správné orientaci, ale pokut toho není využito v tiskárně ještě neznámé, že v původním zařízení to není využito.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Jo takhle to myslím, prostě si hrát a laborovat. Už jsem tu psal že na tisk jsou vhodnější skutečné tiskárny . Tiskárnu neopravím dokud nebudu mít náhradu tranzistorů KF508, tester hlásí nefunkční součástky. Ale zase vzhledem ke specifikám těch součástek to nemusí nic znamenat. A proto půjde všechno ven .

A až Tě GC01 omrzí, tak ji nevyhazuj Nostalgie ve mně probouzí zájem jednu si po třiceti letech opět pořídit.