OldComp.cz

Xgecu se mi při instalaci spojuje do internetu a testuje co mám verzi HW jestli to není padělek. Původně mi nic nehlásilo, ale potom co jsem si osadil na boku SPI konektor (rozdíl verze CS/A ) a přeflašoval to, abych ho mohl vybírat v menu a nemusel dávat drátky do ZIF, tak mi to píše, že mám pirátskou kopii, ale funguje.

_________________
Praxe znamená, že vše funguje, ale nevíme proč. Teorie znamená, že vše víme, ale nic nefunguje.
Někdy je teorie spojena s praxí. Znamená to, že nic nefunguje a nikdo neví proč ...

dokončil jsem návrh desky univerzálního testeru - viz obrázek. Velikost 20 x 15 cm, 4-vrstvá deska.
Mám již také 2 zájemce, navíc ochotné a schopné podílet se na tvorbě software. Do výroby půjde deska v září. Až se vrátí šéf z dovolené, bude určitě také chtít 1 kus. Shrnutí možností testeru:
Tester se připojí paralelním kabelem na nějaký paralelní výstup s 96 I/O linkami (typicky 4x 8255). Kabel a rozložení pinů odpovídá adaptéru PC-DIO-96 a PCI-DIO-96 od NI (stahněte si manuál k těmto adaptérům, je tam popis a rozložení signálů, výstupů 8255 portů).
Z těchto 96 I/O linek je 84 využito pro testování nějakého obvodu (DUT = Device Under Test). DUT může být v podstatě úplně cokoliv, integrovaný logický obvod libovolné logiky (viz dále), deska s logickými obvody, mikropočítač, mikroprocesor, LED displej, neznámý kabel.... S přídavným adaptérem lze připojit analogové obvody, např. AD / DA převodníky, operační zesilovače. Jeden ze dvou zájemců, který si desku již zamluvil, ji chce právě použít na testování analogových obvodů.
Deska testeru se napájí +5V z počítače, který řídí testy. Testované logické obvody mohou být současně míchány z různých logických úrovní. Úrovně log. 1 tak mohou mít současně čtyři různé hodnoty. Je možno tedy testovat desku na které jsou obvody logiky 5V, 3.3V, 2.8V anebo 1.2V.

ZIF sokl lze osadit 24 / 28 /40 /48 /64 pin. S nástavbou 68 a 84 pin.

Na konektory na desce lze nasunout nepájivé pole, do kterého se sestaví nějaké zapojení s obvody a toto zapojení se může ještě navíc propojit s obvodem v ZIF soklu.

Výstupy z konektorů na desce testeru lze vyvést do nějakého testovaného zařízení, např. domácího počítače a napojit se do patice ROMky nebo na sběrnici nebo na paměť. Je možno simulovat obsah ROMky nebo naopak číst obsah ROMky. Možností jak tester použít je mnoho. Projekt je otevřený a každý si může přidělat další adaptéry a naprogramovat si co chce.

Co bude dál: příští dny sepíši dokumentaci, která je potřebná pro vývoj software. Pak začnu navrhovat druhou desku, na které budou 4x 8255 s připojením na RS232C a na SPI/I2C a na 8-bitový port nějakého počítače (u mne například BCD interface HP-85). Tím pádem bude možné tester připojit téměř k čemukoliv. A začne vývoj software.

_________________
Nákupem čínského braku likviduješ český průmysl. Kdo kupuje čínský brak není Čech.

Pokud jde o tester IO tak jsem si ho postavil na SAPI-1 … jak jinak. Snažím se to celé vyvěsit na web, ale zatím tam mám jen desku BWP-1 která za tímto účelem vznikla. Celé to mé počínání spáchal NOSTALCOM aneb jsem chtěl něco podobného ale jak to tak bývá, když dva dělají totéž, není to totéž. Ten můj tester testuje pomocí tabulek, takže jde o statický test a umí max. DIL24, Po tom co jsem tam přidal měření napětí pomocí ADP-1 tak dost razantně vrostla užitná hodnota testeru … umí odhalit i nebořené IO.

Malá ukázka výpisu při testu v plné polní…

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

... EPSON

Moc jsem to vlákno nečetl, ale zrovna 8255 na tester není moc vhodná, taktéž pro každý IO drátovat zapojení … no potěš koště. Když jsem páchal ten svůj tester tak jsem řešil jak spáchat bitově nastavitelný obousměrný port, abych nemusel nic drátovat a vyústilo to v BWP-1. Není to zapojení na BWP-1 úplně optimální ale na DPS se toho prostě víc nevešlo, technicky vzato jde vždy o vstupní port, do kterého se přimíchávají výstupy. Na DTO-1 (Deska Testováních IO) mám dvě ZIF patice a to ZIF28 pro obvody s klasickým napájením pro DIL 14-16-20-24 a ZIF16 pro obvody s napadení uprostřed pouzdra (7490, 7481, …), pro obvody s netypickým napájením (74100, …), obvod s externími součástkami typicky MKO (74121, 74123, …) a obvody s expandéry (7450/7460+7450 , …) používám redukční DPS, … některé redukční DPS jsou pro vícero IO. Napájení se přepíná pomocí relé. Když jsem páchal testovací tabulky tak jsem dal i několik IO za den, Ten můj tester už něco kolem 350 IO, tabulek je o něco méně aneb jsou společné pro vícero IO.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

8255 používá NI na jejich I/O adaptérech PCI-DIO-96. Používají je stále, už min. 30 let. Důvod: v jednom pouzdru jsou 3 porty a 8255 se stále vyrábějí také v SMD. Alternativou jsou PIO od Zilogu nebo nové 23S17, 23017 od Microchipu. Ty mají ale jen 2 porty.

Na mém testeru se nic nedrátuje. Buďto se nasadí obvod do ZIF patice a testovací adaptér anebo se nasadí kabely do konektorů a ty se připojí druhými konci s chňapičkami do testovaného zařízení (stejně jako se připojuje logický analyzátor).
Můžete si ale do konektorů nasadit také nepájivé pole a vydrátovat si na něm vlastní zapojení a to testovat. V podstatě tak budete mít nepájivé pole připojené na počítač. Prostě "smart nepájivé pole"

_________________
Nákupem čínského braku likviduješ český průmysl. Kdo kupuje čínský brak není Čech.

To je tak, když si stáhneš dva roky starej SW, pak se divíš že tam jsou dva roky starý soubory, a že to spoustu věcí nepodporuje...

Aktuální verze navíc samozřejmě umí uživatelsky vložit vlastní vektory pro testování, jo a navíc umí testovat při napětí 5V, 3,3V 2,5V a 1,8V.

Celí problém vidím v tom, že ty se pro každý obvod něco musí propojovat a je absolutně jedno (drátky v jakékoli formě nebo adaptéry), jak je to řešeno, aneb to velice zvyšuje riziko, že se něco zapojí špatně. A pak když potřebuješ otestovat např. 50 obvodů ale v 30 typech, tak potěš košte. U té mé parodie na tester IO stačilo vybrat jen správný obvod a umístit ho do správné ZIF patice

8255 je fajn obvod ale neumí nastavit jakýkoliv bit v bráně nezávisle jako vstupní či výstupní, např. Z80-PIO to umí ale má jen dvě brány.

To řešení s propojováním (drátky v jakékoli formě nebo adaptéry)je dobré tak jako hračka nebo pro test hromady stejných obvodů (případně jen s měnící se funkcí ale rozložení vstupů a výstupů je shodné). Další problém vidím v tom, že pokud nejde změřit aspoň napětí vstupů a výstupů tak je to velice ale velice orientační test aneb odhalí pouze vyloženě špatné obvody ale ne ty nebořené. Ideální by bylo měřit i proud. Vím, o čem mluvím, aneb jsem si tester stavěl. Aby ten tester za něco stál tak by asi pro každý vývod byla deska kde by bylo vše od volby napájení přes nastavení logické úrovně až po měření proudu …

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Petře přesně jak píšeš, 8255 je pro tohle absolutně nevhodnej obvod....

Ve svém univerzálním programátoru jsem používal ATmega128, protože umožňuje všech 40 pinů měnit jako vstup/výstup (a může jet na 5V i na 3.3V). I napájení a zem obvodu se tím dalo zajistit, přes výstupní pin. Ve speciálních případech, kdy bylo potřeba přivést na pin nestandardní napětí 12V, propojilo se to propojkou, kterou se odpojil ATmega pin a připojil se speciální signál s řízeným napětím. Plánované využití bylo kromě programátoru i jako tester obvodů. Neuměl měřit proud a napětí, to by se muselo zajistit drátovou propojkou která by to měřila na vybraném pinu. Různé protokoly se realizovaly pomocí interního makrojazyku. Software byl nedotažený, protože jsem to pak už přestal potřebovat.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

To použití PCI-DIO-96 si umím představit pro test celé desky či souboru desek z konkrétního sběrnicového systému aneb se spáchá konkrétní kabelová redukce na požadovaný konektor/y. Ale jako tester IO fakt ne, za předpokladu že na té PCI-DIO-96 jsou požité obvody 8255 či jejich funkční ekvivalenty. Když se budu bavit o klasické 8255 tak ta má zatížitelnost výstupů max. 2 klasické TTL úrovně takže to stejnak chce budiče, takže úspora IO je velmi diskutabilní. Pak tu máme obvody, co si řeknou o více než 100mA (74S201, 74S287, 74S571, …) takže to napájet z portu IO asi moc nepůjde. I kdyby ta PCI-DIO-96 uměla nastavit jakýkoliv bit jako vstupní, výstupní, napájecí (přes 100mA) a třetí stav tak by se o tom dalo uvažovat, ale zase ta délka kabelu aneb PC karta, osobně mám PC na zemi, takže dostat kabel na stůl jsou tak 2 metry … prostě všechno špatně.

Mít to připojen přes RS232C tak pak je délka kabelu více méně jedno ale uvnitř musí být nějaká chytristika. Na tom testeru co jsem si stavěl, mám dvě patice pro IO a je to trochu opruz aneb si musí dávat člověk bacha, kam se to IO strká. Ty dvě patice byl kompromis mezi maximální univerzálností a složitostí. Jestli u toho svého testeru (spíše parodie na tester) plánuješ hromadu adaptérů tak by bylo velice užitečné, kdy se hlídalo, že je použit správný adaptér.

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/

Tedy znovu a "po lopatě": mám 84 linek. Na každé lince může být některé ze 4 napětí (5V nebo 3.3V nebo 2,8V nebo 1,2V) nebo zem nebo test signál. To máme 6 možností. Každoiu linku bych tedy musel obsloužit 6 relátky. To máme 84 x 6 = 504 relátek nebo 84 krokových voličů z telefonní ústředky T-52. Děkuji, opravdu nechci tester almarového typu na podvozku.

V mém testeru nejsou 8255. Pouze jsem uvedl, že z tester může být řízen z interface s 8255. Stejně tak může být řízen z s interface s Microchip expandery od jakéhokolv počítače anebo od SAPIčka s relátkovým interfejcem almarového typu na podvozku.
U firmy National Instruments jistě nejsou idioti, když obvod 8255 používají pro jejich adaptéry přes 30 roků. Dobře vědí proč. A desetitisíce zákazníků ty jejich adaptéry kupují (za šílené ceny) a používají. Asi také vědí proč. Pro PC-DIO-96 a PCI-DIO-96 existuje mraky aplikací a hotového software. Stačí se zeptat strejdy Googla nebo navštívit stránky ni.com . A je hodně lidí, kteří si PC-DIO-96 zbastlili sami podomácku. Tak proč "objevovat Ameriku" a vymýšlet něco exotického a la čína?

_________________
Nákupem čínského braku likviduješ český průmysl. Kdo kupuje čínský brak není Čech.

Tady je řeč o TESTERu, ne o programátoru. Co umí Váš programátor testovat? Leda tak přečíst obsah EPROMek nebo mikropočítače. Umí otestovat funkčnost 68000 procesoru? Asi ne. Míchate programátor a tester obvodů. To není to samé.

_________________
Nákupem čínského braku likviduješ český průmysl. Kdo kupuje čínský brak není Čech.

Clouseau, napište firmě National Instruments, že používají naprosto nevhodnej obvod a poraďte jim, co mají používat. Třeba Vás zaměstnají coby šéfkonstruktéra.

_________________
Nákupem čínského braku likviduješ český průmysl. Kdo kupuje čínský brak není Čech.

Je to programátor + tester logických obvodů. Ve skriptech se dá naprogramovat testovací procedura, např. taktovat vstup a program sleduje výstupy. Testoval jsem s tím ATmega procesory, kdy tester do ATmega naprogramoval testovací program, pak taktoval vstup oscilátoru a kontroloval jednotlivé výstupní piny. Je to malé levné domácí zařízení, zřejmě by na větší procesory nestačilo, ale chtěl jsem tím poukázat, že mikročipy jsou na takové účely šikovné, protože umí řídit každý pin samostatně. Některé umí i ADC měření napětí na všech pinech.

_________________
i++ (INC) increment
i-- (DEC) decrement
i@@ (EXC) excrement

On tester IO a programátor má dost společných bobů jako třeba to že jakýkoli vývod IO muže být vstup, výstup nebo napájení … ono hodně programátorů umí i testovat IO.

Jestli jsi četl dobře tak Panda38 psal, že na tom jeho programátoru plánoval i tester IO ale sešlo z toho.

8255 je výborný obvod a i dost univerzální co se týče k připojení k jemnému CPU než I808x. Jenže neumí nastavit jakýkoliv bit portu jako vstup či výstup a to je dost zásadní problém při stavbě testeru IO nebo univerzálního programátoru. V módu 0 jde celá brána A nebo B nastavit jako vstupní či výstupní, brána C jde nastavit nezávisle horní a dolní NIBL jako vstup či výstup.

Takže vzhledem k vlastnostem 8255 prostě nejde přímo připojit k patici … vlastně šlo, ale muselo by to vypadat podobně, jako mám na BWP-1 … jedna 8255 by padla na 8 vývodu plus pár IO (74125) k tomu. Zásadní problém tvé konstrukce je nutnost používat adaptéry, on ten adaptér muže být společný pro vícero IO tj. jedena patice ale i tak těch adaptéru bude hodně, případně na tom adaptérů bude několik patic. U svého testeru mám na DTO-1 dvě patice a už to je opruz aneb hlídat těch pár IO co má jinak napájení a to mám na DTO-1 indikaci kam mám IO strčit a v popisu IO je taktéž uvedeno napájení. Taktéž používám redukce ala adaptéry pro některé typy IO a je to taky opruz aneb hromada bordelu na víc a taktéž jsem na nějaké zapomněl si nechat udělat.

Přepínání logika/napájení jde udělat polovodičově, kdysi jsem narazil na programátor, z principu šel použít i jako tester IO a jeho původ byl někdy z přelomu století. Ovládán byl přes paralelní (LPT) port jakýkoli vývod patice (ZIF40) mohl bít vstup, výstup nebo napájení. Celé to mělo, mám pocit 4 nebo 5 desek nad sebou kdy každá deska dělala něco jiného tj. vstupní, výstupní a několik napájecích, snad a na výjimky vše v THD. Ten WEB kde jsem to našel asi už odvál čas, ale data z návrhového systému bych měl někde dohledat.

To jestli existují budiče u kterých jde nastavit s jakou logikou mají pracovat to netuším.

Bude se zase opakovat, jisti ten tester IO má za něco stát tak to chce minimálně měřit napětí a ideálně i proud. Aby se dal obvod opravdu pořadně statiky otestovat tak pro každý vývod to skončí extra deskou, na které budou D/A i A/D převodníky pro nastavení i měření napětí a proudu. Na dynamické testy to zase bude chtít nějaké hodně rychlé hradlové pole (CPLD a spol) aneb klasika chodí okolo 30MHz ale už 74H atakuje 100MHz a to tu máme ještě 74S, 74AS, 74F, …

Jinak v příloze schémata od železa k mému testeru a to BWP-1 a DTO-1

_________________
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna, aneb jsem dyslektik a dysgrafik.

http://www.sapi.cz/