Ahoj všem,
lidský život běží v neustálých sinusoidách a tak se stalo, co stát se muselo - na vzestupu jedné náběžné hrany jsem se ocitl tady na fóru. Znovu obživlý retro amatér.
Počítače mi překřížily život už na gymnáziu, pokud se tedy v místnosti plné skříní s elektronikou a pár stoly s děrovačkami nechá nalézt zalíbení... Nicméně pravá láska byly až 8bity na stůl. Toužil jsem po ZX Spectru, ale nemaje příbuzné v NSR, správné známé atd. jsem se realizoval až SORDem M5 z jihlavského Tuzexu. Moji vrstevníci ví, o čem hovořím - abych na něj měl, musel jsem prodat vše co šlo a vyvexlovat dolary... Byl jsem zamilován a ztracen. SW jsme psali sami a páječka, chlorid a jiné libůstky z HW stránky také byly v povinné výbavě
Pokrok se ale nedal zastavit a tak v rámci vysokoškolské aktivity jsem se dostal do SRN ještě před revolucí a stal se hrdým majitelem ATARI ST 520ST. Pak 1024STFM, pak Mega s HDD, pak přechod na PC. Tam jsem se nakonec programováním i živil, ale vášeň byla pryč. Anonymní PC stroje neměly nikdy to správné charizma (a taky vůni). Nakonec PC používám jen z nutnosti - administrativa atd a to stejně jen v Linuxu. A živím se něčím úplně jiným. Ještě krásnějším, ale to je jiná kapitola
V mezidobí jsem ale nastřádal sbírku počítačů co mě tak či onak braly za srdce a ač na všechny a všechno není čas, občas se s nimi pomazlím, očichám je, a s přivřenýma očima se vrátím o 40 roků zpátky... Aktuálně u mě najdete téměř vše co bylo na Sord M5, téměř vše z ATARI ST (a TT), od pana Sinclaira od ZX80 vše výše až po +3 (jasně, vím, že to už je Amstrad). A také téměř všechny kapesní počítače od SHARPu.
Sám jsem spíš sběratel než že bych aspiroval na vložení starých počítačů do běžného života. Běh dějin nejde zvrátit, ale dokud nám to bude dělat dobře se s nimi mazlit, proč ne. Mimoto touhu po sepětí HW a SW realizuji v programování jednočipů, touhu po vyšším levelu abstrakce v programování našich placatých kapesních kamarádů.
Dneska mi došel poštou další kousek - začátek nové etapy - Sharp MZ811. Vždycky mě tenhle počítač míjel a už se těším na bližší seznámení. Tedy až odstraním kouřové efekty co zapnutí provázely (tipuju kondenzátory ve zdroji). Taky došla Unikarta a tak hurá na to (díky Martine)!
Přeji nám všem hodně radosti s počítači, co si uchovaly duši. A stálé zdraví všem!
Vláďa